Abychom pořád jen nezpívali, vyrazili jsme letos už podruhé na rokytkový výlet, na který s námi tradičně jezdí i naši táboroví vedoucí. Tentokrát jsme se vlakem vydali do Nelahozevsi, rodného města Antonína Dvořáka. A aby naše cesta nebyla jen výletní, ale i poučná, navštívili jsme jeho rodný dům, v němž dnes sídlí krásně zrenovované muzeum.
Nová expozice, otevřená teprve dva roky, nás velmi mile překvapila. Děti se zapojily do programu určeného pro skupiny s názvem Povedené nebo podvedené: šest písní z Rukopisu královédvorského. Po krátkém úvodu a kvízu všichni dostali sluchátka a vydali se plnit úkoly rozmístěné po celém muzeu. Dozvěděli jsme se tak mnoho zajímavého nejen o životě Antonína Dvořáka, ale i o tehdejším venkově, a nechyběly ani ukázky jeho hudby. Kdo by chtěl projít a poslechnout opravdu vše, mohl by tu strávit klidně celý den.
Před domem jsme si samozřejmě udělali společnou fotografii u sochy Antonína Dvořáka, a pak jsme se vydali alespoň zvenčí obhlédnout nelahozeveský zámek. A jelikož nám po návštěvě muzea pořádně vyhládlo, tak přišla vhod pauza na oběd ve výborném bistru Skála hned vedle zámku, navíc příjemně ukrytém ve stínu stromů. Také jsme tu objevili pěkné dětské hřiště, které se zejména našim hochům velmi zamlouvalo.
Po občerstvující přestávce jsme pokračovali po Stezce Antonína Dvořáka, která vede podél Vltavy a železniční trati přes Kralupy nad Vltavou až do Dolan, odkud jsme se vlakem vrátili zpět do Prahy. Některé úseky byly opravdu krásné, a tak jsme se kochali zelení i zajímavými skalními útvary. A i když panovalo poměrně velké teplo, cesta nám díky krátkým zastávkám, během nichž jsme si mohli smočit nohy v řece, příjemně ubíhala.
Výlet jsme si moc užili! To je vidět i na fotografiích, které si můžete prohlédnout ZDE.
