V pátek 17. července se koncertní sbor Rokytky již pošesté vydal na tradiční táborové soustředění do Letařovic. Ke členům koncertního sboru se připojilo také několik dětí z Pramínku, které se ucházejí o postup do staršího sboru.
Po příjezdu autobusu na děti čekala nastoupená parta vedoucích v originálních tričkách s motivem vitráží a se šmoulími vějíři. Hlavním tématem celotáborové hry byly pohádky a večerníčkové příběhy. Po vybalení následoval slavnostní nástup spojený se vztyčením české vlajky, kterým byl tábor oficiálně zahájen.
Hned na úvod se však odehrála dramatická událost. Prostřednictvím televizní hlasatelky jsme zjistili, že Večerníček má čtyři bratry – Raníčka, Poledníčka, Odpoledníčka a Nočníčka. Večerníček však zatoužil ovládnout celé pohádkové království jen pro sebe. Pomíchal známé pohádky, změnil povahu některých hodných postav a způsobil v pohádkovém světě pořádný zmatek. Úkolem dětí bylo během tábora všechno napravit a vrátit pohádkové říši její původní řád.
Táborový život plynul podle pevného denního režimu. Ještě před budíčkem mohly děti vyrazit na ranní běhání nebo protahování, po budíčku následovala pro zbylé děti rozcvička. Dopolední čas patřil intenzivním zkouškám ve mlýně, během nichž jsme pilně nacvičovali nový repertoár. Již od prvních dnů jsme začali připravovat také cyklus vánočních koled. Kdo může říct, že zpívá koledy uprostřed července? 🙂 V první části sezóny nás však kromě vánočních koncertů čeká také spolupráce s kapelou Hradišťan a řada dalších krásných vystoupení. Během deseti dnů soustředění jsme zvládli nastudovat jedenáct nových skladeb, což považujeme za obrovský úspěch. Dětem to po celou dobu krásně zpívalo, pracovaly soustředěně a s velkým nasazením. Nejmladší členové z Pramínku navíc přirozeně zapadli mezi starší kamarády. Velkou zásluhu na tom mají i jejich patronky z řad nejstarších členek sboru.
Vždy na konci dopoledních zkoušek jsme si krátce zazpívali také táborákové písničky, abychom byli dobře připraveni na posezení u ohně. A potom už hurá na oběd! Letos jsme měli naprosto parádní pány kuchaře Fandu a Vojtu, kteří nejen výborně vařili, ale také se občas do nějaké hry zapojili a ztvárnili pohádkové postavy.
Polední klid po obědě byl důležitou součástí regenerace nejen těla, ale hlavně hlasivek. Po poledním klidu se konal nástup se scénkou, která uvedla děti do konkrétní pohádky a hry. Zapnula se naše táborová televize v ní paní hlasatelka všem oznámila, co se bude dít. Hned z kraje tábora se například Bořek stavitel stal Zbořkem ničitelem a k tomu mu sekundovali ještě Pat a Mat. Děti měly vybudovat svůj vlastní bunkr z částí rozebraných stanů, což jim Zbořek během práce komlikoval. Vše se ale nakonec povedlo a vznikly moc krásné stavby. Další odpoledne ovládl Krakonoš a Rumcajs. Jenže Rumcajs si loupení začal užívat o něco více, než bylo zdrávo, a tak se celý tábor proměnil v rušné tržiště, kde se obchodovalo, směňovalo i loupilo. Jindy jsme se probudili ve šmoulí vesničce a modrá barva nás provázela doslova na každém kroku. Mezi šmouly ale vypukl boj, Taťkovi Šmoulovi záhadně mizely šmorůvky a do všeho se navíc pletl kocour Azrael. V dalších dnech se děti setkaly Rákosníčkem, Krtečkem nebo Malou čarodějnicí, kteří si pro ně nachystali rozmanité úkoly. Každý večer pak zakončovala zpívaná večerka a pohádka na dobrou noc.
Vyvrcholením celotáborové hry byla noční bojovka. Děti měly za úkol získat Večerníčkovy hvězdičky a další svítící předměty, aniž by je odhalil. Nakonec se jim to podařilo a Večerníček ztratil svou moc. Jeho zlá síla se proměnila v nádherný ohňostroj, následovalo usmíření s bratry a pohádková říše byla zachráněna.
Poslední dny soustředění patřily slavnostnímu táboráku, odpočinkovému programu a přípravě závěrečného koncertu. Ten se letos netradičně uskutečnil pod širým nebem před Bartošovým mlýnem. Koncertu dodala venkovní atmosféra jedinečné kouzlo a vytvořila krásnou tečku za celým pobytem.
Velké poděkování patří především dětem, které byly po celou dobu nesmírně hodné, ohleduplné a laskavé jedni k druhým. Je z nich opravdu skvělá parta, která navíc krásně zpívá.
Obrovské poděkování patří také všem dospělým ve mlýně i v táboře, kteří se na organizaci soustředění podíleli. Kuchařům Fandovi a Vojtovi, pomáhacím maminkám Péťě a Péťě, Hance a Hance, zdravotnici Ilonce, vedoucím Jankovi, Matthewovi, Káje, Elišce, Martince a Šónovi a celému našemu uměleckému týmu.
Poděkování patří rovněž Úřadu městské části Praha–Dolní Počernice za finanční podporu, bez které by bylo pořádání tábora výrazně složitější.
Těšíme se na další společné zážitky a hudební dobrodružství v nové sezoně! 🎵🌟
Fotografie z letočního soustředění si můžete prohlédnout ZDE