Na tento den jsme se dlouho připravovali a v neděli 25. května v kostele sv. Šimona a Judy vypukla velká hudební oslava desátých narozenin Rokytky!

V zaplněném sále byli nejen rodiče a příbuzní zpívajících dětí, ale také naši milí hosté a kolegové, které jsme pozvali z řad sbormistrů, dirigentů, skladatelů, hudeníků, spolupracovníků a dalších sborových přátel.

V průběhu koncertu se vystřídala všechna oddělení Rokytky a vystoupil také komorní mužský sbor MenTones. Beránci zazpívali čtyři písničky a i přesto, že jsou tak maličcí, zvládli nejen pěkně zazpívat, ale také zahrát scénku svatby na louce, která byla velmi dojemná a roztomilá. Poté si společně zazpívali s Pramínkem kánon Kdybys měla má panenko. Pramínek předvedl pestrý program, při kterém děti hrály na zvonkohry a boomwhackery. Na závěr se k nim připojily i čtyři zakládající členky Rokytky, které s námi zpívají celých deset let. Společně zazpívali Ebenovu píseň Na trakaři i s veselou taneční choreografií.

Rokytka už má za ta léta velmi pestrý a široký repertoár, proto bylo těžké vybrat, co na koncertě zazpívat. Využili jsme nádhernou akustiku sálu a zopakovali několik duchovních skladeb z Noci kostelů jako Pergolesiho části ze Stabat Mater nebo De profundis Petra Koronthályho. Moc jsme si užili také čardášovou směs Milana Uherka Voda, voda, kde nás kolegyně Zuzka doprovodila na violoncello a na závěr diváci zhlédli taneční choreografii s duhovými deštníky na píseň Singing in The Rain.

Za zvuků předehry k melodii z filmu Růžový panter tanečně nastoupil mužský komorní sbor MenTones, který je složen z absolventů libereckého dětského sboru Severáček a nyní zkouší v prostorách pražské školky v Horních Počernicích stejně jako naše přípravná oddělení. Zpěváci zvolili různorodý repertoár pro mužské sbory a své vystoupení zakončili skladbou Pueri Jazz, kterou oživili hrou na kazoo.

Závěr již patřil společnému zpívání a vrcholem byly dvě části z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany. Proč bychom se netěšili si všichni s velkou chutí užili. Při předávání rokytkových „cen Anděl“ (jak to nazvala Zuzka) jsme poděkovali všem, kdo nám pomáhají i mimo jeviště, především sborovým maminkám. Některé z nich stojí při sboru také celých deset let.

Ale nebyla by to pořádná oslava bez narozeninového dortu, který byl nádhernou „třešničkou“ koncertu. Máme z celého večera krásný pocit a doufáme, že dalších deset let bude naplněno i nadále takovouto vroucí a přátelskou atmosférou, jaká panuje v rámci naší velké sborové rodiny nyní.

Atmosféru koncertu zachytil svým fotoaparátem Pavel Kyzlink a naleznete je na sborové Zoneramě ZDE

Fotografie od Josefa Nožičky můžete shlédnout ZDE